Svatý Jan Nepomucký, národní patron Čech, patron Bavorska a mnoha měst po celém světě, je výraznou postavou českých dějin i celého evropského kulturního dědictví, jehož význam přesahuje do dalších světadílů. Jan z Pomuku (dnešní město Nepomuk) byl generálním vikářem pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Žil ve 14. století.
Pro konflikt arcibiskupství s králem Václavem IV., který chtěl zasahovat do práv církve, byl roku 1393 Jan Nepomucký spolu s dalšími úředníky zajat a mučen. Ostatní byli propuštěni, Jan při mučení zemřel a jeho tělo shozeno z mostu do Vltavy. Janova mučení se účastnil sám král. Na základě této skutečnosti někteří historikové připouštějí možnost, že dalším z důvodů Janova mučení byla snaha krále vyzvědět, z čeho se zpovídala jeho manželka, královna Žofie, jak praví legendy. Mučený Jan zpovědní tajemství nevyzradil.
Jan Nepomucký je tedy uctíván jako obhájce práv církve a strážce zpovědního tajemství. Pro své povahové vlastnosti a mučednickou smrt se sv. Jan stal patronem právníků, lodníků, vorařů, mlynářů a všech, kdo jsou nějak spojeni s vodou, symbolem mlčenlivosti, odvahy a spolehlivosti a strážcem mostů a tajemství. Lidé uctívali sv. Jana i jako ochránce před povodněmi. Jeho vyobrazení lze nalézt na mnoha místech v kostelech po celém světě.
Svatojánské sochy jsou typickou součástí české krajiny, především na mostech. Úcta sv. Jana Nepomuckého se šířila dlouho před jeho svatořečením (1729); Janovy ostatky jsou od r. 1396 (tj. tři roky po jeho smrti) uloženy ve svatovítské katedrále v Praze, za zemského patrona byl považován již kolem r. 1600. Socha sv. Jana Nepomuckého stojící na Karlově mostě od roku 1683 poblíž místa, z něhož měl být shozen do řeky, se pak stala vzorem pro více než 30 000 soch, stojících na mostech téměř celé Evropy.
Pro historické nepřesnosti v kronikách a životopisech bylo v některých obdobích uctívání světce Jana Nepomuckého v českých zemích zpochybňováno, napadáno či dokonce zakazováno. Navzdory tomu přetrvalo až do dnešních dnů. Úcta ke sv. Janovi patří k duchovnímu a kulturnímu bohatství předků, které se snažíme uchovat pro další generace. V současné době se k Janově odkazu v jeho rodišti hlásí jen malá část obyvatel. Přispěly k tomu i různé filozofické směry a zejména snahy diktatur v průběhu 20. století vymýtit Janův kult (a křesťanství vůbec) z myslí a srdcí lidí žijících v jeho rodišti i v jeho rodné zemi. Nezahubily jej však zcela, neboť Bůh své věrné neopustil.
Dnes jsme svědky toho, že se do Janova rodiště i do jeho rodné země vrací, co odsud vyšlo. Lidé z různých zemí především Evropy a Latinské Ameriky přijíždějí navštívit rodné město svatého Jana Nepomuckého, připomínají místním Janův odkaz, vznikají partnerství mezi městy, jejichž patronem je sv. Jan, mezinárodní projekty. Svatý Jan je dnes opět tím, kdo spojuje a staví mosty mezi lidmi i mezi národy.